PODPORUJEME


Zdeněk Hraba
do Senátu!

(obvod 41, Benešov)


Stanislav Balík
do Senátu!

(obvod 65, Šumperk)


Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

07.02.2013

Autor: Kristina Havlíková

Cena za propagaci komunismu – V. ročník

Nominujte s námi! Kdo nenominuje s námi, nominuje proti nám...


Větu „And the winner is....", nebo, chcete-li, hezky česky „A vítězem se stává....", mám ráda už od dětství. Vždy na mě působila skoro až magickým dojmem, bez ohledu na to, zda byla pronášena při vyhlašování filmových Oscarů nebo jen výsledků nějaké dětské soutěže. Zároveň s vyřčením této věty bývá rozlamována pečeť či rozlepována obálka a chvilka před vyhlášením vítěze tím bývá co možná nejvíce prodlužována, napětí vrcholí... Po vyřčení vítězného jména se ozve bouřlivý potlesk, všechny kamery zabírají vítěze, který s více či méně přesvědčivým výrazem údivu a překvapení přijímá gratulace od svých nejbližších, pomalu odchází převzít cenu a poté, mnohdy i se slzou dojetí v oku, za své ocenění poděkuje a sdělí všem, jak si této ceny váží a je na ni hrdý. Podobný průběh vyhlašování výsledků různých anket, soutěží a cen, ať už filmových, televizních, pěveckých, sportovních nebo vědeckých, známe nejspíš všichni. Existují ale i ceny, které nejsou vyhlašovány v hlavním vysílacím čase veřejnoprávních ani soukromých televizí, valná většina občanů o nich nemá ani tušení a mnohdy i jejich vítězové nejen že za ně neděkují a nejsou na takové ocenění hrdí, ale dokonce si odmítají cenu i převzít. A jsou snad takové ceny méně významné nebo méně důležité? Určitě ne, neboť je to například jeden ze způsobů, jak upozornit na některé nešvary, které se kolem nás dějí.

Takovou cenou je i „Cena za propagaci komunismu" (dále jen Cena), kterou letos už popáté bude udělovat Konzervativní strana, přesněji její Městské sdružení Brno, a která se zrodila spontánně před čtyřmi lety. V té době probíhala v Brně aféra se „srpem a kladivem". Bývalý místostarosta Brna Králova Pole odstranil z pomníku obětem 2. světové války z řad příslušníků Rudé armády padlých v bojích o Brno srp a kladivo. Rada města Brna rozhodla o obnovení srpu a kladiva na pomníku. Nebyli jsme jediní, komu to připadalo jako vystavování hákového kříže na veřejném prostranství a tak vznikl nápad ocenit tuto propagaci po zásluze a po právu. Přirozeným laureátem prvního ročníku Ceny byl čelný představitel města Brna, tedy primátor Onderka.

Další rok se „vynořil" rovněž vhodný kandidát: tehdejší ministr vnitra Pecina. O získání Ceny v jejím 2. ročníku se zasloužil tím, že Ministerstvo vnitra pod jeho vedením zablokovalo podnět příslušné komise Senátu Parlamentu ČR, aby vláda podala soudu návrh na pozastavení činnosti KSČM.

Vítězem třetího ročníku se stal tehdejší ředitel České televize Jiří Janeček a to za (citováno z nominace) "celou řadu hrubých zákroků omezujících svobodu slova, za nekonečné nekomentované promítání komunistických sraček, ale i celkově "za celoživotní usilí" (projevující se mimo jiné i dosazením nomenklaturních kádrových rezerv na zásadní místa)" a konečně čtvrtým laureátem byl v loňkém roce Mgr. Jan Farský, starosta Semil a poslanec TOP09 za to, že se nejen rozhodl v Semilech ponechat mozaiku se srpem a kladivem, ale chce, aby město platilo náklady na její údržbu.

Ani jeden z laureátů neměl své vítězství předem jisté, protože musel obstát ve značné konkurenci dalších mnoha nominovaných, kterých bylo v každém ročníku, bohužel, více než dost.

Dá se jistě namítnout, že třiadvacet let po „sametové revoluci" je udílení takových cen již přežitek a jen zbytečné pranýřování jednotlivých a vcelku bezvýznamných excesů. Ale je tomu opravdu tak? Pár následujících příkladů z posledních několika týdnů mluví za vše.

KSČM, která je pokračovatelkou předrevoluční KSČ, protože se od ní nikdy oficiálně nedistancovala, rostou volební preference a dle průzkumů veřejného mínění je v současné době třetí nejsilnější politickou stranou u nás. Koncem ledna uvedla ČT24 na svých webových stránkách výsledek průzkumu agentury STEM, jehož závěrem je, že třetina lidí má za to, že stávající režim je horší než ten předlistopadový. V první den voleb první přímé volby prezidenta České republiky vyšel lživý inzerát, očerňující jednoho z kandidátů, který si zadal bývalý agent StB. Na předvolební kampani nově zvoleného prezidenta spolupracovali bývalí vysoce postavení členové KSČ.

A existují i méně známé, nikoliv však méně závažné, příklady. V jedné základní škole v Ostravě například paní učitelka rozdávala dětem jako dárečky k vysvědčení zápisníky jisker, odznáčky pionýrů a různé jiné „reklamní" předměty z doby minulé a přesvědčovala je o tom, že tehdy bylo dobře, protože všichni měli práci a pod. A paní ředitelka toto jednání omluvila tím, že si učitelka vzhledem ke svému důchodovému věku neuvědomila závažnost svého počínání, a že propagační předměty jsou pouze jakési přebytky z kabinetu. Jak může na základní škole učit učitelka, jejíž chování je na hranici svéprávnosti a kde se vzaly v dnešní době v kabinetu základní školy přebytky propagačních materiálů minulého režimu, to ví Bůh. Zkuste si prosím představit, že by takto ve škole nějaký učitel dětem v Německu přibližně v roce 1968 rozdáva odznáčky s hákovými kříži s komentářem, že tehdy měli všichni práci a stavěly se skvelé silnice...

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že je komunistické podhoubí u nás stále živé, a že je pořád velmi důležité připomínat co nejširší veřejnosti, co byl komunistický režim zač, abychom na to náhodou někdy nezapomněli a nenechali ho opět vyrůst do obludných rozměrů.

Byli bychom rádi, aby letošní vítěz Ceny opět vzešel z širokého okruhu nominací. Tedy, přesněji, nejradši bychom byli, kdyby nebylo vůbec koho nominovat, ale víme, že taková naděje je lichá. Stejně jako v minulých letech tedy prosíme vás, čtenáře, o spolupráci. Napište nám prosím své tipy, jména a důvody pro jejich nominaci, na adresu msbrno@konzervativnistrana.cz, nejpozději do 8. března 2013. Pro zařazení do okruhu nominovaných máme pouze dvě podmínky: Kandidát by měl své kvality projevit v uplynulém období (čili přibližně od jara 2012 do současné doby, i když samozřejmě mohl působit i před tím) a předem jsou vyloučeni současní členové všech komunistických stran, protože ti mají propagaci komunismu „v popisu práce" a jednalo by se vlastně o nekalou soutěž. A jelikož „bývalý komunista" je velmi podobný oximorón jako „bývalý černoch" (nebo „bývalý běloch", chcete-li...), platí prakticky totéž i o těch „nesoučasných"... I proto musíme s lítostí upozornit, že ze soutěže je předem vyřazena nedávno zvolená hlava státu...

O vítězi bude rozhodnuto hlasováním a určitě neodejde s prázdnou. Bude mu, stejně jako v předchozích ročnících, předán diplom a nějaká hodnotná věcná cena (v minulosti to byly např. spisy komunistických klasiků či intarzie V. I. Lenina). Za vaše návrhy předem děkujeme!

Kristina Havlíková

www.konzervativnistrana.cz

(Text napsán a publikován z pověření komise Konzervativní strany rozhodující o udělení Ceny.)