Autor: Konzervativní strana

Uctění památky obětí komunismu 25. února 2021

Položením věnců k pomníku obětí komunismu v Brně a Praze uctila Konzervativní strana jejich památku.

Projev předsedy Konzervativní strany Jana Kubalčíka

Komunismus a nacismus představují přímou vzpouru proti pravdě o člověku. Nacisté se domnívají, že lze vyšlechtit árijského nadčlověka, zatímco Žid ve skutečnosti člověkem ani není a proto je možné, ba správné jej bez výčitek zabít. Komunisté vidí nadčlověka v ideálu úderníka - stachanovce a podřadnou skupinu reprezentuje kulak, kterého je proto třeba vyhladit. Ti první, nacisté, tedy nacionální socialisté, nahlížejí svět optikou národa a rasy, ti druzí, komunisté, internacionální socialisté, se na svět dívají třídně. Obě dvě levicové ideologie nerespektují, že lidská přirozenost je daná a neměnná a tedy že na jedné straně nelze vypěstovat žádné nadlidi, stejně jako je tragicky mylné vidět v jiných lidech podřadné bytosti.

České země si užily vlády každého ze zmíněných totalitních režimů do patologické sytosti. Ten komunistický byl pro naši společnost v důsledku více devastující, než ten nacistický. Ne proto, že by byl odpornější v principu, ale jednak jeho vláda trvala podstatně déle, jednak se na ní v mnohem rozsáhlejší míře a s větší ochotou podílela domácí pátá kolona. 25. února si každoročně připomínáme symbolický začátek bolševické hrůzovlády a proto jsme přišli uctít památku těch, kteří komunistickému režimu padli za oběť. Každý lidský život, který byl zlovolně zmařen, stojí za takovou vzpomínku. Mezi mrtvými, které je nutno přičíst na účet bolševické zvůle, však vždy musíme v první řadě vyzvedávat ty, kteří se tyranii aktivně postavili na odpor a v tomto spravedlivém boji padli.

Minulost nejlépe uctíme, když z ní vyvodíme správné závěry pro přítomnost a na tomto základě učiníme správné kroky v budoucnu. Není náhodou, že vláda v čele s nomenklaturním komunistou posiluje napětí mezi generacemi či plive na malé a střední podnikatele, tedy dlouhodobě štve jednotlivé části společnosti proti sobě navzájem. Dnes, ve velmi vážných okamžicích, sklízí ovoce v podobě fatální nedůvěry a tedy značné neochoty společnosti naslouchat jakýmkoli výzvám, doporučením či restrikcím, i kdyby byly věcně oprávněné. Garnituru, která tuto vládu tvoří, je zkrátka nezbytné v nejbližších volbách od moci odstavit.

Nelze však zapomínat ani na ty, kteří se dnes, podobně jako komunisté a nacisté, domnívají, že s člověkem lze nakládat libovolně, že jeho přirozenost je proměnlivá - a to až do té míry, že je např. možné vážně přisuzovat člověku tzv. genderovou identitu, o jejíž údajné existenci ještě včera nevěděl ani její domnělý nositel a s takovou identitou nadále nezávazně nakládat, v podstatě podle momentálních nálad. Zásadní antropologický omyl, tedy fatálně chybná odpověď na otázku „kým je člověk?", však vede přímo opět k režimu s ideologií, která si - jako prý vědecká - činí nárok na masivní zasahování do veškerého společenského dění, počínaje prací, přes školy, až po soukromý život rodin, včetně samotného jazyka, kterým se dorozumíváme... zkrátka si činí nárok totální a nevyhnutelně ústí do represí těch, kteří tyto novodobé ideologické smyšlenky, tuto dnešní vzpouru proti pravdě o člověku, odmítají akceptovat. I této zhoubné ideologii je třeba oponovat, stavět se jí aktivně do cesty. Ti, které zahubily totalitní režimy 20. století, to již učinit nemohou. Je to tedy úkol pro nás.

Proslov Tomáše Müllera, předsedy MS KONS Praha

Vážení přátelé, dnes je tomu přesně 73 let od události, která uvrhla naši zemi do dlouhých 48 let nesvobody. Zločinný komunistický režim, který 25. února 1948 neústavním způsobem uchvátil moc, má na svědomí tisíce zmařených lidských životů. Další statisíce lidí se staly předmětem režimní perzekuce, která měla mnoho podob. Od zákazu výkonu povolání až po dlouholeté tresty věznění. Kromě toho, všichni obyvatelé naší země byli v období komunistického režimu zásadním způsobem kráceni na svých základních právech a svobodách.

Konzervativní strana po celou dobu své existence důsledně připomíná při každé vhodné příležitosti zločiny komunistické diktatury. V poslední době navíc cítíme potřebu upozorňovat na nebezpečí, vyplývající z někdy až bohorvného tolerování porušování ústavy. Byla to právě bohorovnost demokratických stran i většiny obyvatelstva, která umožnila komunistům v únoru 1948 hladce uchvátit moc

V poslední době jsme svědky toho, jak naši nejvyšší ústavní činitelé zcela vědomně obchází či dokonce přímo porušují naši ústavu. Prezident Zeman dokonce nejenže obchází ústavu, ale snaží se diskreditovat Ústavní soud i naše tajné služby a vystupuje jako vyslanec totalitních režimů ČLR a RF.

Vážení přátelé, právě dnešní neblahé výročí komunistického puče by nám mělo být varováním, kam až může vést přehlížení a tolerování porušov$ání principů parlamentní demokracie. Mám pocit, že v současnosti jsme ve stádiu tzv. pomalého vaření žáby. Zdá se mi, že si pomalu zvykáme na to, že porušování ústavy není tabu. Slýcháme v poslední době hlasy, že důležitější než dodržování ústavy je ochrana lidských životů. Jakoby se tyto dvě věci navzájem vylučovaly. Opak je pravdou. Vždyť garantem práva na život je Listina základních práv a svobod, která je nedílnou součástí našeho ústavního pořádku. Listina základních práv a svobod říká doslova: "Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením."  A právě proto bychom měli být při ochraně ústavního pořádku maximálně důslední.

Děkuji vám za pozornost.

Proslov místopředsedy KONS Michala Struhy

Dnes si na místě pomníku obětem totalitních režimů připomínám ozbrojený puč, kterým se před 73 lety dostala k moci KSČ, což způsobilo tragický rozvrat hospodářství, společnosti, demokracie a všech institucí, jež jsou s demokracií spojených. Přestože dnes žijeme v demokracii, nikdy nesmíme zapomenout na to, že o svobodu bojujeme každý den, a že ani dnes nemáme vyhráno, neboť právě v dnešní době vidíme kolem sebe snahy různých korporátních institucí ve spolupráci s politickými subjekty o omezení svobody slova. Proto bych chtěl připomenou projev Konrada Adenauera, který v přednesl 26. března 1946 jako primátor Kolína nad Rýnem a ve kterém zformuloval odsouzení nacismu. Nacismus se dostal k moci, neboť „Německý lid ve všech svých vrstvách desítky let trpěl falešnou koncepcí státu, moci a postavením jednotlivce. Učinili ze státu idol a pozvedli ho na oltář. Tomuto idolu obětovali jednotlivce a jeho hodnotu. Dominanci nabyla víra ve všemocnost státu, v primát státu a v koncentraci moci ve státě přede všemi ostatními trvalými, věčnými dobry lidství.“ Proto i my musíme neustále pochybovat, přehodnocovat a zkoumat, kde je hranice mezi svobodou a totalitou, jinak se může naplnit to, co prohlásil Ronald Reagan: Svoboda není nikdy dál od zániku než jednu generaci.